Chování inteligentní zastávky pro nevidomé

Chování inteligentní zastávky pro nevidomé

Tento materiál vznikl jako podklad pro popis chování panelů informačních zastávkových panelů (inteligentních zastávek) po přijetí příkazu na akustické hlášení vyslané povelovým vysílačem nevidomého.

Chování inteligentní zastávky dle vyhlášky 398/2009

Chování inteligentní zastávky či elektronického informačního panelu na zastávce musí chovat dle vyhlášky MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj) číslo 398/2009 Sb. Příloha č. 1, odstavce 1.2.8 (způsob použití trylku) a 1.2.9 (způsob dálkového ovládání) povelovým vysílačem nevidomého. Tato vyhláška stanovuje základní způsob chování zastávkového panelu, přičemž níže uvedené texty jdou nad rámec vyhlášky a definují možné chování u moderních dopravních systémů

Na základě této vyhlášky je nutno dodržet:

  1. trylek typu „infosystém“ by měl být o třetinu hlasitější, než je následná hlasová fráze (slouží pro zorientování nevidomého). Typ trylku „infosystém“ není definován.
  2. Tabulku povelů, ze které je zřejmé, že nutno používat pro inteligentní zastávky povely č. 1 a č. 6. Tabulka má následující tvar:
Povel č. 1 Určen pro aktivaci obecného orientačního majáku v okolí (např. trylek, hlas) a to buď jednorázově (krátký stisk) nebo opakovaně (dlouhý stisk).
Povel č. 2 *) Určen pro doplňková (zpřesňující) hlášení, např. otevírací doba, přepážky apod. V rámci zastávek doporučujeme např. hlášení o výlukách či mimořádných situacích v dopravě.
Povel č. 3 Dotaz na linku MHD, který vyvolá hlasové informace o čísle linky a směru jízdy dopravního prostředku (hlásí vně vozidla).
Povel č. 4 Potvrzení nástupu nevidomého do dopravního prostředku určené pro řidiče MHD, upozornění pro řidiče, že nevidomý bude nastupovat či vystupovat z vozidla (hlášení „pozor invalida“). Je možno doplnit o hraní trylku pro prostorovou orientaci nevidomého a aktivovat samoobslužné otevírání dveří.
Povel č. 5 Používá se pro aktivace zvukové signalizace na křižovatkách pro chodce (klepání či „kvákání“ semaforů na křižovatkách).
Povel č. 6 Na elektronických zobrazovacích panelech přečte jejich obsah, tj. spoj, cílovou stanici, dobu odjezdu, nebo dobu zbývající do příjezdu apod.
Povel č. 7 Kombinované vysílání několika výše uvedených povelů za sebou (pouze na slepecké hůlce – nedefinováno samostatně).

*) Povel 2 je možné využít pouze pro čtení upozorňujícího textu na panelu či jiné zpřesňující informace. Není definován vyhláškou, ale je výhodné jej použít standardním způsobem – viz. dále.

Možnosti hlášení pro nevidomé informačním panelu zastávky

Základní požadavky na organizaci systému

Akustické řešení informování nevidomých je obvykle řešeno jako decentralizovaný systém, tj. každý informační bod (zastávkový panel) obsahuje akustickou databázi všech použitých zvuků minimálně pro danou zastávku (obvykle se toto nerozlišuje). Do každého panelu jsou z dispečinku či z ovládacího pracoviště zasílány informace o aktuálních odjezdech. Každá informace obsahuje část textovou pro zobrazení a část zvukovou pro přehrávaní zvuků.

Z toho plynou následující požadavky:

  1. Každý zastávkový panel musí mít příslušnou akustickou databázi, tj. musí obsahovat veškeré zvuky použité pro hlášení nevidomých, tj. názvy zastávek, číslovek, pomocných hlášení a gongů. Dnes jsou to obvykle soubory ve tvaru  xxx.mp3.
  2. Názvy těchto souborů musí být v souladu s názvy souborů v řídicím dispečerském centru, které zasílá informace o odjezdech na panely. Jak bylo uvedeno, tato informace má obvykle dvě částí – optickou (zobrazuje se na panelu) a akustickou (hlásí se na vyžádání).
  3. Výhodou je pokud se použijí přímé nahrávky zvuků a ne hlášení založené na převodnících text-na-hlášení (text-to-speech). Toto řešení zaručuje vysokou kvalitu přehrávaných zvuků.
  4. Je vhodné, pokud v celém dispečerském systému řízení existuje jednotný seznam zvuků a to včetně jejich dálkového vyvolání hlášení i ve vozidlech a nejen na panelech – tzv. jednotný formát.
  5. Panel by měl mít v sobě i akustickou databázi pro řešení hlášení v situacích, kdy bude panel v off-line režimu, tj. nebude dostávat data z dispečinku (zatím není známo použití tohoto řešení).

Použité pokyny z povelového ovladače nevidomých

Chování akustických digitálních hlásičů v informačním panelu zastávky (ELP) pro nevidomé spoluobčany odpovídá následujícím požadavkům je popsáno níže. Dodržuje pravidla, že malý text v příkladech značí předdefinované hlášení pevně definované v programu digitálního hlásiče zastávkového panelu, velký text v uvozovkách jsou doplňované proměnné (číslování a značení souborů závisí od dodavatele či uživatele):

Text jednotlivých řádků je přehráván pomocí předem definovaných audio zpráv. Přehrávaný audio text je možné vždy přeskočit na další řádek – tzv. zrychlené čtení – a to pomocí opakovaného stisknutí tlačítka č. 6 dálkového ovládání nevidomého. Spuštěný trylek bude hlasitější než vlastní informace (dle normy o 1/3 akustického tlaku).

Význam jednotlivých ovládacích tlačítek:
  1. Pod povelem č. „1″ je čten název zastávky pouze pro orientaci umístění panelu.
  2. Pod povelem č. „2″ je spuštěna vlastní zvuková informace ve tvaru doplňkových a výlukových hlášení (dle požadavků zadavatele) – umožňují panely firmy Herman.
  3. Pod povelem č. „6″ je spuštěno vlastní čtení informací o odjezdech z panelu.

Reakce na povel č. 1 

Pod povelem č. „1″ je navolena následující jednoduchá posloupnost:

trylek + pauza_1s + zastávka + „NÁZEV ZASTÁVKY“

Reakce na povel č. 2

Pod povelem č. „2″ může být navolena následující posloupnost, která sdělí nevidomým doplňkové údaje k zastávce a času, např. „na zastávce XY se plánuje rekonstrukce od 4. 7. 2014, bude nutno použít náhradní spoj, apod ……. „:

trylek + pauza_1s + „NÁZEV ZASTÁVKY“ + hlášený text

Reakce na povel č. 6

Pod povelem č. „6″ je navoleno čtení všech informací o odjezdech vozidel a o běžícím textu na spodním řádku panelu. Text je možno krokovat následným stiskem tlačítka č. 6 povelového ovladače nevidomých. Při krokování je čtený text bezprostředně ukončen po přečtení vyvolaného zvuku (xxx.mp3).

Texty budou čteny následným způsobem, pokud:

  1. spoj stojí v zastávce,
  2. spoj je v nepravidelném režimu,
  3. linka přijede v rozmezí 0 až 60 s (do jedné minuty),
  4. linka přijede v rozmezí od jedné do xx minut (max. 60 minut),
  5. linka přijede v definovaném časovém údaji,
  6. existuje běžící text na spodním řádku panelu
  7. je autonomní režim označníku,
  8. označník nemá data k zobrazování.

Způsoby hlášení odjezdů ze zastávky

Jak bylo uvedeno, čtení odjezdů ze zastávky se provádí na povel č. 6 dálkového ovladače nevidomých, proto rozlišujeme několik následně uvedených situací:

Základní čtení textu v zastávce

Základní čtení textu v zastávce obsahuje trylek, název zastávky a poté následuje postupné čtení obsahu jednotlivých řádku. Posloupnost čtení zvuků lze rozdělit do několika částí a úvodní sekvence vypadá následovně (ohlásí se název zastávky):

trylek + pauza_1s + „NÁZEV STANICE“ + <přesun na čtení prvního řádku> ….……

Poté následuje základní čtení každého řádku (mimo informační řádek od dispečera), kdy se představí číslo linky, cílovou stanici spoje a časový údaj o spoji (viz. dále). V případě, že přijede vozidlo s bezbariérovou možností nástupu invalidy, může být zvukové hlášení doplněno o tuto skutečnost (systém musí tuto skutečnost podporovat). Hlášení má tvar:

+ linka číslo + „ČÍSLO LINKY“ + směr + „CÍLOVÁ STANICE“ + {nízkopodlažní spoj} + ….

Hlášení časových údajů o odjezdech vozidel

Hlášení časových údajů o odjezdech vozidel závisí od dění v dopravě a od schopnosti systému zajistit panelu informaci o tom, že vůz stojí v zastávce buď přímou komunikací vozidlo – panel nebo zrychlenou komunikací přes dispečink.

Spoj stojí v zastávce

Tato funkce zastávkového panelu je podmíněna tím, že panel přímo komunikuje s vozidlem na zastávce (je použit zvláštní radiový komunikační kanál vozidlo-zastávka) anebo tuto komunikaci bezprostředně zajistí komunikační síť přes dispečink (vozidlo-dispečink-zastávka) a to s minimálním zpožděním.

Toto chování panelu je založeno na tom, že pokud spoj stojí v zastávce a indikuje tuto skutečnost zobrazením např. symbolu vozidla na místě času odjezdu, čte se následující souvětí (seznam čtených zvuků je uveden v předchozí podkapitole):

…. + vůz odbavuje v zastávce + <přesun na čtení následujícího řádku> ….

Po přečtení tohoto textu pak panel přejde na čtení následujícího řádku, pokud není tento řádek poslední. Pokud již spoj zavřel dveře a opouští zastávku (indikováno blikajícím zobrazením symbolu vozidla), není tento zobrazovaný řádek čten vůbec.

Spoj je v nepravidelném režimu

Toto je situace je definována pro městskou aglomeraci, kdy se vytvoří souvislá fronta vozidel a nedá se předvídat, kdy spoj do zastávky přijede (indikováno textem na panelu „nepravidelný režim“). Proto je zrušeno ukazování pravidelných odjezdů ze zastávky pro danou linku. Čtený text je následující:

+ jezdí v nepravidelném režimu + <přesun na čtení následujícího řádku> ….

Po přečtení tohoto textu pak panel přejde na čtení následujícího řádku, pokud není tento řádek poslední.

Obdobně bude řešeno čtení i pro další mimořádné situace, kdy je v řádku u linky místo cíle a času do odjezdu zobrazen náhradní text:

  • operativní provoz: hlášení „provoz je řízen operativně“
  • zastávka přesunuta: hlášení „zastávka linky je dočasně přesunuta“
  • dopravní nehoda: „provoz linky je blokován dopravní nehodou“
  • překážka na trase: „provoz linky je blokován překážkou na trase“
  • odklon: „trasa linky je dočasně odkloněna“
  • zrušeno: „spoj je zrušen“
Časový údaj o odjezdu spoje

Systém zobrazení odjezdů ze zastávky se provádí tak, že je možno zadat počet minut do odjezdu či přímo čas odjezdu. Tato hodnota se liší dle provozovatele panelů a typu dopravy. Proto následně rozlišujeme tyto způsoby hlášení:

Spoj přijede do jedné minuty 

Pokud se spoj (vozidlo) se blíží do zastávky a měl by přijet do v rozmezí 0 až 60 s, je čten údaj „do minuty“. Čtený text je následující:

…. + přijede do + minuty + <přesun na čtení následujícího řádku> ….

Po přečtení tohoto textu pak panel přejde na čtení následujícího řádku, pokud není tento řádek poslední.

Spoj odjede od jedné minuty do xx minut

Pokud spoj odjede v rozmezí od 1 minuty do 60 minut, je tato informace zobrazena přímo číslem reprezentujícím počet minut do odjezdu. – zobrazování na panelu odpovídá typu – „xx minut do odjezdu spoje“. Začíná se počítat název dle zobrazení od dvou minut (doba od 60 sekund do 120 sekund do odjezdu). Čtený text je následující:

…. + odjede za + „ČÍSLO“ + minut(u/y) + <přesun na čtení následujícího řádku> ….

Po přečtení tohoto textu pak panel přejde na čtení následujícího řádku, pokud není tento řádek poslední.

Spoj odjede v definovaný čas

Pokud spoj přijede za delší dobu, kdy se již doba odjezdu z minut hůře počítá, použije se formát přesně definovaného odjezdu. Od zvolené doby na serveru (či konfigurační na panelu) se linka na panelu zobrazuje ve formátu např.: 14:52. Tato skutečnost musí být respektována i pro hlášení pro nevidomé.

+ odjezd + „ČÍSLO“ + hodin(a/y) + „ČÍSLO“ + minut(a/y) + <přesun na čtení následujícího řádku> ….

Po přečtení tohoto textu pak panel přejde na čtení následujícího řádku, pokud není tento řádek poslední.

Čtení zprávy od dispečera

Dispečer má možnost zaslat na označník text, který je zobrazován pro cestující obvykle jako běžící text na posledním řádku panelu. Pokud je tento zobrazován, je čten jako poslední. To je, pokud je panel např. 5-ti řádkový a zobrazuje střídavě 4 a 4 řádky, pak je tento text čten jako 9 v pořadí. Další podmínkou je, že v panelu musí být nahrán příslušný zvuk tohoto hlášení nebo je možné toto hlášení seskládat z různých zvuků. Samotné hlášení předchází hlášením „informace do dispečera“.

+ informace od dispečera + „HLÁŠENÍ“ + <ukončení čtení>

Po přečtení tohoto textu panel vypne zesilovače a odmlčí se.

Vedle jednoduchého „HLÁŠENÍ“ je možné poskládat text hlášení tímto způsobem:

+ informace od dispečera + provoz linek + „ČÍSLO“ + „ČÍSLO“ + je blokován dopravní nehodou <ukončení čtení>

…tj. jedna nebo dvě volitelné mp3  a přečtení čísla nebo až seznamu osmi čísel linky

Autonomní režim označníku

Jak již bylo uvedeno, pro tento režim musí panel obsahovat nejen databázi o zobrazovaných odjezdech, ale i databázi o zvukových hlášeních odjezdů. Pod pojmem autonomní režim označníku se rozumí systém, kdy je spoj čten na základě jízdního řádu lokálně (např. při přerušení spojení s dispečinkem) nebo je tento údaj přímo zaslán z dispečinku (spoj neposílá data o poloze, ale je vypraven). Na panelu se zobrazuje příslušný znak indikující tuto skutečnost, např. ±.

Tehdy je informace o odjezdu doplněna o hlášení „nejsou informace o aktuální poloze spoje, plánovaný odjezd“ za text úvodu řádku:

+ {bezbariérová} + linka číslo + „ČÍSLO LINKY“ + směr + „CÍLOVÁ STANICE“ + nejsou informace o aktuální poloze spoje

+ plánovaný odjezd za ….(1 až xx minut)

nebo

+ plánovaný odjezd ….(čas ve formátu yy hodin, zz minut)

Panel nemá data pro autonomní režim

Pokud nastane situace, že panel je v provozu, nejde komunikace a nemá aktuální zastávkový jízdní řád s databází zvukových hlášení, tj. nemůže poskytnout nevidomým potřebné informace, pak panel hlásí pouze:

 trylek + pauza_1s + „NÁZEV STANICE“ + panel je mimo provoz